Filmová reklama v kině vždycky byla. Až do roku 1948, kdy byly veškeré formy reklamy tehdejším režimem zrušeny. Po roce 1953, kdy byla reklama znovu obnovena, se filmová reklama pomalu přesunula na televizní obrazovky.

    Reklama v kinech, tedy filmová reklama je stejně stará jako samotný vynález kinematografie. První čtyři reklamní filmy byly natočeny již v roce 1894 v Edisonově Studiu zvaném „Černá Máry“. V éře němého filmu se před filmovým představením promítaly jak němé reklamní filmy, (jeden z prvních reklamních filmů s několikajazyčnými titulky si nechala natočit i Poldina Huť již v roce 1916), tak ručně kolorované diapozitivy. Jen firma Baťa jich ročně předváděla kolem 50.000, téměř ve všech tehdejších československých kinech. Diapozitivy byly kolem roku 1927 vytlačeny hranými reklamními snímky. Jedním z těch prvních je reklama na rostlinný tuk Sana s názvem „Ferenc a kráva“ s Emanem Fialou a Ferencem Futuristou. Prvorepublikové reklamy byly koncipované zcela jinak, než dnešní reklamní spoty. Byly to samostatné několikaminutové hrané filmy různých žánrů a jejich úkolem bylo bavit lidi. V letech 1927 až 1933 vzniklo také 23 čísel Baťova filmového žurnálu. Žánrem šlo sice o dokument zaznamenávající dění ve Zlíně a v Baťových továrnách, ale reklamu dělal firmě rozhodně významnou. A díky reklamě vlastně také ve Zlíně postupně vznikly filmové ateliery a laboratoře.

    Během německé okupace, kdy platil lístkový přídělový systém, ztratila reklama smysl. Ale i přesto vzniklo na počátku války několik filmových reklam. Propagace zboží se potom změnila na propagandu ideologickou. Rok 1948 pak znamenal definitivní konec reklamy v jejím inspirativním a efektivním smyslu a do roku 1953 byla reklama úplně zrušena a to v jakékoli její podobě. V kinech se místo německých propagandistických žurnálů promítal Československý filmový týdeník. V roce 1953 začala vysílat televize a rychle se stala médiem číslo jedna. Filmová reklama se přesunula na obrazovku jako reklama celoplošná a centrálně řízená.

    V roce 2013 došlo ke zrušení Filmových laboratoří v Praze na Barrandově a byla ukončena distribuce filmových kopií. Kina, vybavená filmovými projektory byla buď přebudována na kina digitální nebo ukončila svůj provoz. V ČR je k dnešnímu dni 462 digitálních kin. Právě současná digitalizace kin umožnuje vrátit filmovou reklamu, jako lokální reklamní kanál zpět, na své místo.

    • Je multimediální – působí na zrak i sluch současně
    • Je skutečně zhlédnuta. Divák v kině nemůže přepnout kanál nebo odejít vařit kávu; musí sledovat plátno. Reklama by proto neměla být dlouhá a obtěžující
    • Je lokální a lze ji cílit na určité cílové skupiny zákazníků, podle druhu filmu a doby zahájení projekce
    • Je cenově dostupná, na rozdíl od televizní reklamy
    • Je přesně měřitelná – na rozdíl od celoplošné reklamy (jak TV reklama, plakáty, letáky, billboardy); zaplatíte přesně za každého diváka např. 2,50 Kč bez DPH a víte, kolik zákazníků reklamu shlédlo
    • Lze ji použít i plošně, na všechna představení za objednané období a zaplatit výhodnější paušál (např. 4.000,- Kč bez DPH za měsíc)
    • Je regionální, projekci reklamy je možné domluvit v jednom i více kinech, dle cílového regionu (v ČR je dnes 449 digitálních kin)