24. 7. 2016
Na stránkách Petra Mašína se dozvíte, že to je reprodukční grafik, který namísto psaní deníku skládá a zpívá písně a kromě toho strašně rád cestuje.
To vše by ještě nebylo nebylo nějak zvláštní. Důvodem, proč o Petrovi píšu, je jeho herectví. To ho bavilo od malička a rád s kamarády natáčel různé scénky. Později se dostal do Hudebního Letňanského Amatérského Divadla, kde působí dodnes. V roce 2009 na festivalu Voskovcova Sázava získal za role Polednice a Umrlce ve hře Kytice hlavní cenu za mužský herecký výkon.
A protože kdo hraje, nemá daleko k psaní, pokouší se psát také filmové povídky. A naše skupina se nevěnuje jenom firemnímu videu, ale právě také tvorbě nezávislých dílek, jednu z povídek jsme právě natočili a začali pracovat na postprodukci.
A proč jsem se do tohoto projektu vůbec pouštěl? Protože se konečně můžu vyřádit se světlem a s také s trikovými záběry, které jsou zde nezbytné. Byla to prostě výzva, které nešlo odolat. Naše firemní videa se sice snažíme obohatit jízdou kamery, létáním dronu, trikovými záběry i animací. Ale pořád jde jen o hledání zajímavých vizualizací, které by nebyly jen smoúčelným „hýbáním“ kamerou, které je právě v módě. Tady se musíme snažit hledat adekvátní obrazové výrazové prostředky a odpovídající obrazovou náladu, tak, jak si to režisér – Petr Mašín – představoval.