Záběr, v němž je lidská postava zachycena od hlavy po kolena. Ve scénáři je označen zkratkou AP. Přestože se tento druh záběru nejvíce přibližuje způsobu, jakým vnímáme lidi při rozhovoru, v raných dobách filmu se s ním setkáváme zřídka. Dokonce koluje historka o jednom francouzském producentovi, který zakázal režisérovi použít záběr, v němž by byly rámem obrazového pole „odříznuty“ hercovy nohy, slovy: „Chcete, aby se říkalo, že zaměstnáváme mrzáky?“ Teprve s příchodem zvukového filmu se ukázalo, že stále četnější a delší dialogové scény je nejvhodnější snímat v americkém plánu. Divák se při  něm může plně soustředit na hercovu akci a v jeho zorném poli zůstává i větší skupinka rozmlouvajících postav. Při převaze amerického plánu však scéna může i přes sebezajímavější dialog herců působit jednotvárně. Režiséři se tomuto dojmu snaží předejít pohybem herce uvnitř záběru.