Aneb proč každý nemůže být filmovým režisérem

    Režisér je hlavním autorem filmového díla a zodpovídá za jeho uměleckou a myšlenkovou kvalitu. Režie může být pouze dílem zkušeného řemeslníka a potom je jeho úkolem poctivé přetlumočení scénáře, nebo je režisér tvůrčí osobností a prosazuje své vidění světa a svou životní filozofii. Ve druhém případě bývá nejen režisérem realizátorem, ale často také scenáristou, kameramanem, hudebním skladatelem či hercem, jako např. Chaplin. Ale to jsme už u autorského filmu.

    Protože film je umění syntetické a kolektivní, je práce režiséra mnohostranná a náročná. Režisér musí být člověk vzdělaný historicky, filozoficky, literárně, výtvarně i hudebně, musí umět jednat s lidmi, organizovat a řídit práci, mít velké znalosti z filmové historie, techniky a estetiky, a současně musí mít i hluboké životní zkušenosti. Většina dnešních režisérů má vysokoškolské vzdělání.

    V počátcích filmu byl režisérem vlastně kameraman. Teprve v prvním desetiletí našeho století se s rozvojem složitosti organizace natáčení filmu a se snahou sdělovat filmem myšlenky a nejen zachycovat skutečnost, či vyprávět prostinké příběhy, objevila osobnost režiséra v dnešním slova smyslu. Jeho práce je stejnou měrou činností tvůrčí jako činností organizační. Komplikovanost filmové techniky, nutnost řídit práci desítek a někdy i stovek a tisíců lidí, zodpovědnost za umělecký a finanční úspěch či neúspěch filmu klade velké nároky nejen na režisérovo vzdělání, ale i na duševní a fyzickou kondici.

    Režisér prostřednictvím hraného filmu buď sděluje myšlenku, nebo vypráví příběh. Ne vždy musí být myšlenka vyprávěna prostřednictvím příběhu a ne vždy musí příběh nést nějakou myšlenku. K obému však režisér, ať již je autorem námětu či scénáře nebo ne, potřebuje použít filmového jazyka, vyjadřovacích prostředků. Významní režiséři v průběhu dějin filmového umění tento jazyk a prostředky objevovali a vymýšleli, ti méně významní je jen více či méně zdařile využívali. Proto je historie filmového umění do značné míry také historií vývoje filmové režie. Mnohdy celé etapy či směry a proudy jsou spojeny se jmény více režisérů, názorově a generačně spřízněných (např. nová vlna, underground, cinéma vérité, free cinema aj.). Osobitý styl je spjat se jmény jednotlivých režisérů, ale někdy i režisérských dvojic, sdružujících se ke společné práci. Existují i režiséři specialisté, např. odborníci na scény rvaček, nebezpečných situací nebo odborníci na režii dialogů a dabingu.

    V přípravné fázi realizace filmu spolupracuje režisér s kameramanem na technickém scénáři, zadává pokyny pro práci architekta, výtvarníka a hudebního skladatele. V této fázi může natočit i některé zkušební snímky, ať již pro ověření výběru herců, či některých technických postupů. V inscenační fázi režisér organizuje skutečnost před kamerou a rozhoduje o způsobu jejího zachycení. Úzce spolupracuje především s kameramanem, zvukařem, osvětlovačem a jinými členy výrobního štábu. Zvláštní pozornost věnuje práci s herci, kteří jsou obvykle nejvýznamnější součástí skutečnosti před kamerou. Režisér rovněž kontroluje denní práce a vybírá nejzdařilejší varianty pro hrubý sestřih V dokončovací fázi spolupracuje úzce s hudebním skladatelem, po natočení hudby, postsynchronů a zvuku provádí se střihačem čistý sestřih, s mistrem zvuku míchačky. Současně připravuje ukázkový snímek. Režisérova práce končí tehdy, když zkontroluje kvalitu první kombinované kopie.

    A Wikipedie nám o heslu „Režisér“ říká následující:

    Ve filmové tvorbě je režisér součástí hlavního výrobního štábu a současně vedoucí tzv. podštábu režiséra, do kterého spadá pomocný režisér, asistent režie, popř. praktikant režie, skriptka, kostymér, kostýmní výtvarník a fotograf. Tito členové štábu jsou současně jeho přímými podřízenými. Nadřízeným režiséra je vedoucí výrobního štábu, ale jen ve věcech, které se netýkají uměleckého aspektu díla (ekonomicko-technické aspekty).

    Režisér se práce na filmu (televizní/rozhlasové hře, …) účastní od prvního dne přípravných prací do schválení díla (u klasického filmu typicky na dvou pásech) a předání všech podkladů objednavateli díla nebo do filmových laboratoří.