Spisovatel, věnující se psaní filmových scénářů, ať už původních nebo adaptací literárních děl. Scenárista nemusí být vždy autorem filmového námětu. Jméno scenáristy se začalo objevovat na titulcích filmů před I. světovou válkou, především film ďart povzbudil spisovatele v psaní pro film. Později začali s filmem spolupracovat novináři a dramatici a ve 20. letech se formují i první profesionální scenáristé, např. Carl Mayer (kammerspiel).
Scenárista musí myslet v obrazech, při psaní scénáře mít vlastně před očima hotový film: jak budou vypadat jednotlivé scény na plátně, nejen jaké pocity vzbudí při čtení. Je trochu nespravedlivé, že s každým filmem je spojeno především jméno režiséra, popřípadě herce. Říká se např. film Caprův, ačkoliv nemalou zásluhou na úspěchu jeho filmů měl scenárista Robert Riskin. Nejlepší scenáristé často spolupracují s jedním nebo dvěma režiséry; tak Charles Spaak s J. Feyderem* a A. Cayattem, Jean Claude C.arriere s L. Bufiuelem, u Viscontiho filmů můžeme často číst jméno scenáristky Susy Cecchi-ď Amicové apod. Mezi největší postavy světové scenáristiky patří Cesare Zavattini a Jevgenij Gabrilovič.
(Zdroj: MALÝ LABYRINT FILMU autorů Pavly Frýdlové a Jana Bernarda,
vydalo nakladatelství Albatros v roce 1988)